Tato túra začala ve Starém Smokovci, kde jsme nasedli na lanovku a vyvezli se na Hrebienok (1285 m n. m.). Podél trati vede cesta, takže se dá pohodlně vyjít i pěšky. Na Hrebienku jsme si udělali památeční fotku se sochou medvěda Kubo a pokračovali po červené  k rozcestníku nad Rainerovou chatu. Tady jsme odbočili doleva na modrou  a tu následovali až na samotný Poľský hrebeň. Od tohoto rozcestníku začíná Velká Studená dolina – údolí, kde se nachází nejvíc jezer v celých Tatrách. Příjemným údolím jsme šli podél Velkého Studeného potoka směrem ke Zbojnické chatě (1960 m n. m.). Než jsme se na chatě rychle zahřáli polívkou, začalo lehce poprchávat a padla mlha. Od chaty jsme pokračovali Kotlinou pod Prielomom, kde začíná prudší stoupání a zároveň se mění i terén – místo po dvou jsme šli už spíše po čtyřech a objevují se tady tzv. skalní plotny bez zajištění. Do toho se zhoršovalo počasí a my oblékali pláštěnky. Napřed nás čekalo Sedlo Prielom (2290 m n. m.) a za ním Poľský hrebeň (2200 m n. m.). Nejnáročnější úsek cesty v úzkém sedle jsme zvládli pomocí řetězů a kramlí, které v mokrých a studených rukou pěkně klouzaly. Jsou tady dokonce oddělené cesty pro výstup a pro sestup. Upřímně to nebylo vůbec příjemný a byli jsme rádi, že je to za námi. S čvachtáním v botách jsme pokračovali dále po zelené  směrem ke Sliezskému domu, kde jsme kromě pár promáčených turistů potkali ještě kamzíka. Velickou dolinou od Sliezského domu jsme klesali dlouhých 5 km až do Tatranské Polianky na vlak.