Z Rokytnice jsme vyšli nejdřív na Dvoračky, tam jsme v šílený vánici sundali pásy a sjeli lesem do Sedla pod Dvoračkami. Tady se mimo jiné nachází super útulna Jenga, jen jsme ji bohužel nezvládli nafotit. Od rozcestníku jsme se vydali po zelené turistické , v zimní mapě označená jako nezajištěná skialpová a běžkařská trasa směrem na Rezek. A právě tady to už začalo být lehce dobrodružnější. Žádná stopa, jen hluboký sníh, každou chvíli změna počasí, ale přece jen se nás usmálo štěstí a po nějaké době jsme potkali partu běžkařů z Rezku, kteří nám protáhli stopu. Více méně to od Sedla až na Rezek byla celou dobu rovina, což na skialpech považujeme vlastně za největší nudu. Máme rádi pořádné stoupání nebo naopak sjezdy ideálně v prašanu. Klouzali jsme se bez pásu, ale s otevřenou patou. Pásy by nás akorát brzdily. Na Rezku jsme si dali zaslouženou odměnu s vidinou, že jsme tak za dvě až tři hodiny zpět na chatě.

Na Rezku jsme se s nasazenými pásy vydali na tzv. Kozí stezku, opět v zimní mapě značenou jako nezajištěnou skialpovou trasu. Celá cesta až do Sedla pod Dvoračkami byla pokrytá bohatou vrstvou čerstvýho prašanu, což znamená jediné, oba jsme si pěkně mákli v hlubokém sněhu. Terén byl dost proměnlivý, docela nahoru dolu a stejně tak to bylo i pásama. Při sjezdu jsme několikrát spadli, hledali lyži v hlubokém sněhu, začalo pršet a padat tma. Od Sedla měla být cesta, alespoň podle mapy naprosto jasná. Akorát pár z tras bylo tak zasypaných sněhem, že ani vidět nebyly, museli jsme dojet o dost níž jsme potřebovali, takže znovu nasadit pásy a vystoupat pár metrů. Už několikrát jsme si na cestách vyzkoušeli, jak brilantně umí naše těla reagovat na podobné situace, kdy se dostaneme do nějaké psychické nepohody a rázem se z fyzicky vyčerpaného těla, stane nabitej stroj, který má jediný cíl – dostat se odsud a prostě do dát.

Dost vysílený jsme se vrátili sice asi o tři hodiny později než byl původní plán, ale hlavně že to dobře dopadlo a my máme na co vzpomínat. K našemu štěstí jsme za pár hodin vstávali na budík a vyráželi na skialpech na Sněžku, takže čas na regeneraci odložen na neurčito. Každopádně nás stejně tohle maximálně naplňuje a jsme rádi, když se něco děje!